ZLATÝ RÁM

Když malba promlouvá

01.03.2017

To že obrazy promlouvají, je stará známá věc. V dějinách výtvarného umění se již vystřídalo mnoho přístupů a stylů zobrazování, a dá se říct, že až do nástupu abstrakce, měly všechny společnou jedinou věc – a tou je podat nějaké sdělení. Co měly říct jeskynní malby v Lascaux, nevíme, ale je jisté, že něco sdělovaly. Zato Egyptské malby na stěnách či na papyru jsou jakýmsi typem abecedy a jejich kánony vznikly, a po tisíce let se beze změny užívaly právě proto, aby jejich sdělení bylo všem srozumitelné, a dodnes jsme schopni je přesně interpretovat. Řecká výzdoba chrámů nebo i prosté keramiky nám vypraví o bozích, o bitvách, o bájích, o vítězích olympijských her a podobně. Římané k tomu přidávají popisy důležitosti císařů či úředníků, nebo pracovní postupy. Ranně křesťanské mozaiky nás seznamují s biblickými událostmi, středověk poukazuje na činy a utrpení svatých, renezance naopak odhaluje kladné i záporné stránky těla i ducha člověka a porovnává je s ideálem. Barokní obrazy se dají přirovnat k celému divadelnímu představení. Romantické krajiny odtajňují úchvatné představy, impresionisté na druhé straně nám sdělují své dojmy a pocity. Kubisté se nás snaží každým dílem přesvědčit, že podstata věcí se nemění úhlem pohledu, zatímco surrealisté nám o podstatě věcí lžou.
O takovéto mluvě malby však tady nechci hovořit. Umělecké dílo nám může podat mnoho informací, které nikterak nesouvisí s námětem, stylem nebo s účelem kvůli kterému dílo vzniklo.

Copyright © Josef Palouda 2015
tvorba www stránek People For Net a.s.
English Italiano
Josef Palouda - nástěnná a šablonová výmalba